Druh a rozsah ohrožení

Povodně

Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Při povodni v Rakovníku dochází k zatopení sklepů a garáží, poškození uloženého majetku, vytopení přízemí rodinných domů, škodám na zahradách, domácím zvířectvu a na materiálech, uložených ve sklepech, přízemích a okolí domů a k zatopení komunikací, ležících v inundačních pásmech vymezených stanovených záplavových území Rakovnického a Lišanského potoka.

Při kulminacích Q₁₀₀ a vyšších může dojít rovněž k uzavření silnic pro dopravu, pro zásobování a evakuaci - je nutnost volit náhradní trasy.

Přirozená povodeň

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami;
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích;
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně).

V případě povodní - přirozených povodní - přicházejících po Rakovnickém potoku, lze povodeň velmi pravděpodobně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ (VÝSTRAHY ČHMÚ >>). S ohledem na postupové rychlosti a doběhové doby - lze vývoj povodňové situace předpovídat a činit potřebná opatření na úrovni obce, zejména varováním obyvatel obce - lidé se stihnou na příchod povodně připravit - odjet s automobily, vynést majetek do vyšších pater, aplikovat ohrazování mobilními protipovodňovými prostředky apod.

Přírodní jev známý jako povodeň z přívalových srážek či blesková povodeň se může objevit zejména v letních měsících. Považuje se za výrazné ohrožení obce povodní, kdy se mimořádná událost řeší při nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního spojení nebo situací ohrožujících životy.

Zvláštní povodeň

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik mimořádné události (krizové situace) na území pod vodním dílem. Rozeznávají se tři základní typy zvláštních povodní podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla:

• ·zvláštní povodeň typu 1 – vzniká protržením hráze vodního díla,
• ·zvláštní povodeň typu 2 – vzniká poruchou hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (neřízený odtok vody),
• ·zvláštní povodeň typu 3 – vzniká nouzovým řešením kritické situace ohrožující bezpečnost vodního díla prostřednictvím nezbytného mimořádného vypouštění vody z vodního díla, zejména při nebezpečí havárie uzávěrů a hrazení bezpečnostních a výpustných zařízení nebo při nebezpečí protržení hráze vodního díla.

Zvláštní povodeň může vzniknou i jako důsledek teroristické nebo vojenské činnosti.

Ve městě Rakovník se nacházejí především drobné vodní nádrže. Řada z nich leží v zastavěných částech obce. Vzhledem ke své velikosti neohrožují obec jako celek, ale mohou ohrozit pouze její části. Podrobná charakteristika vodních děl v Rakovníku je uvedena v kapitole Vodní nádrže. Z větších vodních děl můžeme zmínit Nový rybník, Velkou a Malou Ameriku, Žákovský a Bartoňský rybník. Žádné z těchto vodních děl neohrožuje větší část zástavby města pouze okrajové části Šamotka, okolí koupaliště a území při soutoku Rakovnického a Lišanského potoka. Vzhledem k charakteru těchto vodních děl na nich nemůže vzniknout zvláštní povodeň typu 3, neboť kritické situace na toku se neřeší řízeným převáděním vod do chráněných území. Zvláštní povodeň typu 1 nebo 2 vyloučit nelze, ale vzhledem k jejich poloze a rozloze je lze považovat za značně nepravděpodobně. V souvislosti se zvláštní povodní stojí za zmínku výše popsaná povodeň z roku 1698, která vznikla právě jako zvláštní povodeň po protržení hrází rybníků na Jesenicku.