Ledové povodně vznikají ucpáním koryta ledem, ke kterému dochází nejčastěji při tání po období mrazů za chodu ledové kaše a růstu dnového ledu a v době oblevy. Ledové kry, které se za zvýšeného průtoku uvolňují z koryta, ucpávají tok a hromadí se v místech, kudy nemohou volně projít. Na menších tocích jde i o rozsáhlé zarůstáním koryta ledem a při náhlé oblevě doprovázené rychlým zvýšením průtoku dochází k vylití vody z koryta. Povodeň často sice začne jako ledová, ale nárůst průtoku ze srážko-odtokového procesu pokračuje dále a povodeň přeroste v povodeň průtokovou. Ledové zácpy vzniklé na počátku povodně jsou vnímány jako dočasné ucpání koryta, ke kterému při průtokové povodni běžně dochází. Za oblevy dochází k vylití vody z koryta také tam, kde je koryto zarostlé pevným ledem, a jeho kapacita je tak nedostatečná na odvedení zvýšeného průtoku. Ledové povodně jsou vázány na úsek toku, ve kterém jsou podmínky pro ucpání koryta ledem příznivé. Ledový nápěch je definován jako nahromadění ledové kaše a tříště v korytě vodního toku, které významně zmenšuje průtočný profil a způsobuje vzdutí vody. Tvoří se za mrazu na tocích, ve kterých se vyskytuje chod ledu, a to buď jako ledové kaše, nebo jako ledové mázdry, ze kterých rozrušením vzniká tříšť. Nápěch se tvoří v místech, kde je zabráněno průchodu ledové kaše nebo tříště tokem čili především tam, kde je na hladině překážka. Nejčastější překážkou je zamrzlá hladina, zúžené koryto, pylony mostků nebo lávek nebo místa jejich vetknutí do břehů.
Pro vznik nápěchu jsou nutné dvě podmínky: intenzivní chod ledové kaše a překážka, která brání průchodu ledu tokem. Zarůstání koryta dnovým ledem se vyskytuje v tocích s kamenitým dnem, kde je splněna podmínka pomalého pohybu vody a růstu dnového ledu. Dnový led se často zachytává na vyvýšených stupních na dně a tvoří v korytě ledové prahy. Ty zadržují a vzdouvají vodu a působí v korytě jako postupně se zvyšující pevné jezy. U širších koryt s velkým sklonem se dnový led ukládá na dno víceméně rovnoměrně a pokrývá téměř celé dno. Charakteristická pro tento případ je skutečnost, že koryto nezamrzá, hladina je stále volná a otevřená pro tvorbu ledu a za déletrvajících tuhých mrazů vznikne na dně tlustá vrstva ledu.
Vzhledem ke klimatickým podmínkám Rakovnicka a charakteru místních vodních toků sice nelze ledové jevy na jednom z potoků vyloučit, nicméně jejich výskyt je velmi málo pravděpodobný. Respektive je málo pravděpodobná situace, že by ledové jevy byly takového rozsahu, že by způsobily zhoršenou odtokovou situaci na nějakém z toků.
V Rakovníku nedochází k výskytu ledových jevů na Rakovnickém potoku ani ostatních tocích.